Jak často vymačkávat anální žlázky psa?

Názory odborníků na frekvenci vymačkávání žláz se liší. Jejich naplnění závisí na individualitě každého psa, ovlivňuje je možnost značení území, stres, pohyb, pravidelná stolice i pravidelná péče. Veterinář by měl pokaždé zkontrolovat, zda není žlázka zvětšená či zanícená a v případě potřeby ji vymačkat. Jde o jednoduchý úkon, prováděný stiskem oblasti kolem řitního otvoru (v přirovnání k ciferníku hodin jde zhruba o pozici číslic 4 a 8), doplněný o desinfekci antiseptickým gelem.Zánět se pak léčí antibiotiky. Veterinář by vás mohl také proškolit jak na to, nedoporučuje se však vymačkávat zbytečně často, aby se nepodnítila větší produkce mazu. Obecně jde o zákrok prováděný s odstupem několika měsíců až jednoho roku, někdy je však třeba k němu přistoupit i každý týden.

Když pes "sáňkuje" 

Mezi typické příznaky patří sáňkování psa, vykusování srsti v oblasti ocasu i jinde, bolestivost psa či nadměrné olizování. Diagnóza ale může být i komplikovanější, podobnými příznaky se také mohou projevovat někteří vnitřní parazité a ekzémová onemocnění. Pokud k ucpání a zánětům dochází často, je lepší přikročit k chirurgickému odstranění, které se provádí v celkové anestesii. Vede se souběžně s konečníkem, takže nehrozí poškození svěrače a pes je již druhý den schopný běžného vyměšování.

Plemena náchylnější na problém s análními žlázami

Náchylnější jsou plemena malého až středního vzrůstu, někdy se uvádí jako typičtější také plemena dlouhosrstá, či s převislýma ušima, nemusí to ale být vždy pravidlem. U německých ovčáků se za problém s análními žlázami zaměňuje tzv. perineální píštěl, který se projevuje podobně, tedy zánětem v oblasti řitního otvoru, je ale třeba řešit jej radikálněji.Nutnost vymačkat žlázky je stejně důležitá jak u psů, tak u fenek. Většině psů se zákrok nelíbí a je třeba jim fixovat tlamu. Nejedná se však o finančně náročný zákrok, za několik minut je hotovo. Psovi se okamžitě uleví a patřičně vám pak projeví svou nesmírnou vděčnost.