Línání

Někteří naši zvířecí miláčkové vyměňují starou srst za novou. Kdy a proč línájí

Divoce žijící předkové našich psů a koček vyměňovali svou srst pravidelně dvakrát za rok. Na zimu bylo třeba se důkladně připravit a pořídit si silný a hřejivý kožich, kdežto na jaře se zvířata vracela k lehkému jarnímu a letnímu osrstění. Problém, jak se zbavit staré srsti, nemají divoce žijící zvířata ani dnes. Psi, kteří žijí v bytech s celoroční stálou teplotou, mnohdy línají jaksi permanentně a s odstraňováním zbytků odumřelé srsti si leckdy nedokážou poradit. 
Proč je třeba mrtvou a nevylínalou srst odstranit? 
Nabízí se srovnání s jarní zahradou. Zahrádkáři vědí, že nevyhrabaná stařina, tedy loňská odumřelá tráva, dusí půdu i nové travní výhonky a zabraňuje přístupu vzduchu, vody, živin i slunce k zemi, ze které pak vyrůstá jen řídký a neduživý trávník, který může být napaden různými chorobami i škůdci. 
Pod starou nevylínalou srstí se rovněž jen s obtížemi a riziky rodí srst nová. Čím dříve chovatel zbytky staré srsti odstraní, tím dříve a tím krásnější srst naroste. A protože hranice mezi jarním a zimním línáním se u doma chovaných psů stírají, měla by se stát péče o srst když ne každodenní, pak aspoň týdenní součástí péče chovatele o psa. 
Výměna srsti vždy začíná na zadní části těla a postupuje k přední. Tento proces neovlivňuje teplota, ale délka dne (světlo). Na druhou stranu, teplota ovlivňuje hustotu srsti a rychlost její obnovy. 
Jako téměř ve všem, i v potřebě odstraňování odumřelé srsti existují výjimky. Existují plemena, u kterých k línání nedochází vůbec – např. u českých teriérů, kerry blue teriérů nebo pudlů. U nich však hrozí nebezpečí plstnatění srsti, což ve svých důsledcích může vést k ještě horším dopadům než u zanedbání o nevylínalou srst.

Pod zplstnatělou nebo pod neodstraněnou odumřelou nevylínalou srstí snadno dochází k otlakům a zapařeninám, které se lehce infikují nahromaděnou špínou, prachem a cizopasníky. Takové prostředí může být doslova podhoubím pro nepříjemný zdravotní problém. 
Aby srst neplstnatěla, je třeba věnovat jí denní péči česáním a kartáčováním – jako je tomu třeba u pudlů. Kromě toho je minimálně jednou za šest týdnů nutný sestřih srsti. 
U ostatních plemen se chovatelé řídí doporučeními, která platí vždy pro konkrétní druh srsti. Záleží na tom, zda je pes hrubo- či dlouhosrstý, zda jde o srst s podsadou a pod., a specifickou péči vyžadují plemena naháčů.

U hrubosrstých plemen chovaných pro práci v terénu, např. u loveckých teriérů, byla vyšlechtěna srst, která musela být voděodolná a která by psy chránila před nepřízní počasí i před úrazy v kamenitých vřesovištích, trnitých křoviscích nebo blátivých vřesovištích. Výsledkem těchto chovatelských snah byli psi s hustou neprodyšnou podsadou a hrubými pesíky, která nelínala jednorázově ale celoročně. K tomu, aby odumřelé části srsti vypadly, bylo třeba mechanické pomoci. Hrubosrstí teriéři se už dnes nezbavují mrtvých chlupů odíráním o křoví, takže se musí upravovat ručně. Trimování je vlastně vytrhávání chlupů i s kořínky, což vyžaduje určitou zkušenost a zodpovědnost. Kvalitně otrimovat například velšteriéra je práce na dvě hodiny, oholení mašinkou nebo ostříhání vyžaduje třetinu času. 
Nástroje k trimování nesmějí být příliš ostré, protože chlupy by nevytrhávaly, ale přeřízly nebo přetrhly. I když pak může výsledek nějaký čas vypadat stejně, pes bude mít problémy způsobené tím, že zbytky mrtvé srsti zůstaly v kůži, samovolně nevylínaly, psa svědí a projevují se tím, že se pes drbe a může si při tom poranit kůži. Pokud se situace opakuje i při příštím trimování, majitel rezignuje s tím, že má psa s vlohami pro onemocnění kůže. Nesprávná péče o hrbou srst s podsadou rovněž vede ke změně charakteru srsti, která po čase ztratí svou typickou hrubost, je kudrnatá, měkká, bez podsady a bez lesku.

Pro urychlení vylínání srsti existují na našem trhu některé přípravky. Nejedná se o léky, ale o doplňky ke stravě. 
Forma přípravků je dvojí. Může to být speciálně vyvinutý multivitamínový sprej, který se aplikuje na krmivo, nebo se přidá do vody. Obsahuje vitamíny B1, B2, calcium, B6, B12, biotin a sorbitol, ale také cukr a med, a proto je vhodnější poradit se o užívání – zejména u psů obézních nebo citlivějších na výkyvy ve stravě – s veterinářem. Rovněž existují vitamino-minerální tablety, které se mohou podávat v předvýstavním a výstavním období a v období línání.