Hárání fen

Hárání fen 

První hárání u fen se dostavuje mezi 7 až 10 měsícem věku fenky a to u malých a středních plemen. U obřích plemen se háránímůže dostavit později mezi 12. – 18. Měsícem. Celková doba vnějšího projevu hárání se pohybuje v rozmezí mezi 14 – 21 dny. Avšak první hárání se může konat déle a fenka při něm může mnohem více krvácet, stejně tak může být hárání výrazně kratší dobu i se slabším průběhem. V době, kdy fena hárá může být dost neposlušná, dokonce Vám může i utíkat. 

Prožívání hárání u fen je individuální a každá fena se jinak chová. Cyklus se opakuje zpravidla jednou za půl roku, na konci zimy nebo začátkem jara a koncem léta nebo začátkem podzimu. U obřích plemen dochází k tomuto cyklu pouze 1x ročně.

Pro fenky, které jsou chované v bytě, můžeme pořídit kalhotky, které jsou velmi praktické – zabraňují špinění podlah, avšak mějte na paměti, že neslouží jako obrana proti nechtěnému nakrytí. Existující odpuzovací spreje proti dotěrným psům se nijak neosvědčily. Některé z nich fungovaly jen velmi krátkou dobu a jiné dokonce vůbec – jen fena po nich páchla jako tchoř, který je na námluvách. 
Během první fáze hárání feny (1-10 den říje) se sliznice dělohy zduřuje a fena začíná krvácet. Vulva feny je výrazně oteklá a zvětšená. Na začátku tohoto období si fena bude intenzivně olizovat pohlavní orgány. Nejprve má výtok průsvitnou až bělavou barvu, posléze je krvavý až zahnědlý. Krvavý výtok se dá zpozorovat až 2. nebo 3. den hárání. V této době je fena pro psy velmi přitažlivá, ale ve většině případech je odmítá. 
Ve druhé fázi, která je v rozmezí 10. – 23. den hárání, dochází k ovulaci, červené zbarvení výtoku přechází v růžovou až oranžovou barvu a postupně slábne – vulva je tehdy maximálně zduřená. Fena je pro psy přitažlivá a sama se nechá oplodnit – je svolná. Připravenost fenky k oplodnění můžete určit pomocí testu u veterináře. Většinou k tomuto dochází mezi 10. – 13. dnem. Zjistit to můžeme také podrbáním feny u kořene ocasu – ale tento test je bez záruky. Když fena ocas zdvihne a poté vytočí do strany – můžeme usoudit na připravenost k oplodnění. Tato metoda však není zcela spolehlivá, mnoho fen toto dělá ochotně kdykoliv v roce. 
Ke konci období její sexuální chování slábne a fena už přestává být pro psy přitažlivá. Na konci říje už je děložní sliznice připravena přijmout oplodněné vajíčko. V případě, že došlo k oplodnění vajíček - nastává březost, která zpravidla trvá 58 – 67 dní. Pokud nedošlo k oplodnění vajíčka, přichází období, během kterého se děložní sliznice zklidňuje a hárání přechází do klidového stavu. 

Některé feny často trpí na falešnou březost, kdy mají všechny příznaky březosti. Fenka si tehdy snáší do pelíšku hračky, pokňourává, o hračky starostlivě pečuje a přenáší je jako svoje štěňata a na zahradě nebo i v době se snaží vyhrabat jámu k porodu. Některé fenky jen kňučí nebo vyjí celou noc, jiné jsou nesnesitelně dotěrné, popř. agresivní nebo uzavřené. Mléčné žlázy se jim nalévají mateřským mlékem, některé fenky si mléko dokonce odsávají a to je stimuluje k další produkci mléka. Při těchto vzniklých problémech se poraďte s veterinářem, v tomto případě existují prášky na odstranění těchto potíží. Někteří veterinární lékaři si pochvalují podávání homeopatik u falešně březích fen. 
Pokud nechcete chovat štěňata, můžete začít uvažovat i o kastraci. Včasnou kastrací můžete snížit riziko nádorů mléčné žlázy, které jsou u fen s falešnými březostmi poměrně časté. Zákrok jako prevence vzniku nádorových onemocnění mléčné žlázy – podle výzkumů a statistik veterinářů (úplná kastraci s vyjmutím vaječníků) dokazuje, že kastrace provedená před prvním háráním snižuje riziko výskytu nádorů mléčné žlázy až na 0,05%, mezi prvním a druhým háráním na 8% a po třetím hárání na 26%. Později už ale riziko nádorů na mléčné žláze neovlivní vůbec. 
V současné době je už překonán ten názor, podle kterého by fenka měla ze zdravotních důvodů mít aspoň jednou za život štěňata. Také se nedoporučuje přerušení těhotenství za pomoci hormonálních injekcí, protože je to pro feny velmi ohrožující situace, v mnoha případech dochází k hnisavým zánětům dělohy a někdy dokonce i k úhynu. Velkou nevýhodou kastrace (u některých fen – především u velkých plemen) je taková, že v pozdějších letech může docházet k úniku moči v důsledku anatomických změn poměrů v malé pánvi nebo hormonálních změn. Toto je pak nutné tlumit doživotním podáváním léků. Tento problém s inkontinencí má po kastraci 5 – 10% fen – toto % se liší podle jednotlivých výzkumů. Kastrace se rovněž nedoporučuje u fen dominantních, u kterých bylo po kastraci pozorováno zhoršení jejich dominantního chování k ostatním zvířatům.